České pily se již několikátým rokem potýkají s nedostatečným množstvím smrkové kulatiny. V kombinaci s jejími rostoucími cenami to pro většinu z nich představuje značnou ekonomickou výzvu, z níž lépe vychází pily, které mají přidruženou výrobu produktů s vyšší přidanou hodnotou.
Příčin tohoto stavu je více, od důsledků kůrovcové kalamity, přes nezanedbatelné exporty kulatiny do zahraničí, až po specifické důvody související se změnami sortimentu a zaměření jednotlivých výrob. Některé pily reagovaly již v minulosti omezením směn, některé výrobu zavřely či aktuálně zavírají. Většina se však pokouší situaci přizpůsobit a provoz udržet. Jedním z možných východisek je i zapojení nových dřevin, nejčastěji borovice. Pro velké pily se to stalo již samozřejmostí a podíl borovice v celkovém pořezu odpovídá procentuálnímu zastoupení v těžbě, tedy kolem 10-15 %. „Borovici již používáme v našem produktovém portfoliu, například v KVH a sušeném řezivu pro střešní konstrukce. Neustále hledáme nové způsoby, jak ji integrovat do naší nabídky,“ shrnuje Martin Brebis, ředitel dřevozpracujícího závodu Stora Enso ve Ždírci nad Doubravou, kde borovice představovala v roce 2025 12 % pořezu a v roce 2026 její podíl pravděpodobně mírně naroste. Zařazení borovice zkouší i mnohé střední a malé pily, které v ní vidí náhradu za nedostatkový smrk. Jak ale zdůrazňuje Ing. Petr Pražan, PhD., předseda Společenstva dřevozpracujících podniků v ČR, borová kulatina není dostupná ve všech regionech, a i její cena navíc postupně stoupá a dohání tak oblíbený smrk. Právě nižší cena je přitom v českém prostředí pro borovici vstupenkou k zákazníkům, kteří ji doposud nebrali příliš v potaz.
„Obecně je zpětná vazba od zákazníků velmi pozitivní. Setkal jsem se i s případem, kdy si zákazník objednal řezivo pro svou výrobu obalů, ale borovice ho nakonec natolik zaujala, že ji okamžitě přesunul na sklad dřevoobchodu a nabízí ji koncovým zákazníkům,“ shrnul dosavadní zkušenosti Ing. Aleš Soukup ze společnosti Herrmann & Vogel. S pozitivními ohlasy se setkávají i jeho kolegové. Zákazníci oceňují zajímavou kresbu a obecně dobrou kvalitu čerstvého řeziva. Jak ale upozorňuje Ing. Pražan, borovice má svá specifika a zejména v letních měsících je náchylná k barevným změnám. „Doporučujeme, aby řezivo vyrobené z borového dřeva bylo ze zimní těžby. Důvodem je to, že dřevozbarvující houby a plísně (hlavně v bělové části) mohou vizuálně znehodnotit řezivo, pokud toto pravidlo není dodrženo,“ doplňuje k tématu Ing. Anna Součková, vedoucí střediska analýz a posudků Dřevařského ústavu. V praxi může v přechodném období pomoci transparentní impregnace, ale v letních měsících se budeme v prodeji setkávat spíše se sušeným borovým řezivem či jinými dřevařskými produkty, ať už půjde o KVH nebo v budoucnu CLT.
Ačkoliv to nyní působí, že český trh borovici teprve objevuje, má tato dřevina na našem území dlouhou tradici. V druhé polovině 20. století byla oblíbená pro výrobu palubek, jimiž je obložena nejedna chata či rodinný dům. A Ing. Součková připomíná, že v oblastech s vysokým přirozeným výskytem borovice se toto dřevo používá i ve stavebnictví již odedávna. Dnešní obnovený zájem o borovici tedy není nějakým testováním nového produktu, ale návratem k situaci, kdy pestré lesy musí nutně přinášet i pestřejší výběr dřevin na stavbách i ve skladech dřevoobchodů.
Autorkou je Mgr. Klára Dvořáková
