DOSTUPNOST
BOROVICE

V posledních letech došlo v České republice k výraznému nárůstu těžby dřeva, především v důsledku kůrovcové kalamity, která postihla rozsáhlé oblasti smrkových lesů. Nejvyšší objemy těžby byly zaznamenány mezi lety 2017 a 2022, kdy bylo nutné těžit velké množství napadeného dřeva. Po kulminaci této krize začala těžba postupně klesat. Větší poptávka po dřevě a exporty do zahraničí však mají v současnosti na svědomí nedostatek řeziva na českém trhu. Postupně také dochází ke změně ve skladbě lesů a snaze o přechod k druhově pestřejším a odolnějším porostům.

Dle dat z Českého statistického úřadu v roce 2024 klesla oproti předchozímu roku těžba dřeva o 0,7 mil. m3 (-3,7 %) na hodnotu 17,8 mil. m3. Z nahodilé těžby o objemu 8,0 mil. m3 pocházela již menší část vytěženého dřeva (45 %). Meziročně došlo u nahodilé těžby ke snížení o 3,0 mil. m3. Kalamita v lesích v Česku byla tedy na ústupu.

Hlavní podíl na těžbě dřeva měly jehličnaté dřeviny (88,0 %, 15,7 mil. m3), listnaté dřeviny představovaly 2,1 mil. m3. Z jednotlivých druhů dřevin tvoří největší podíl těžby smrk (68,5 %), následovala borovice (13,9 %), buk (4,7 %) a modřín (4,4 %). Při zalesňování se nejvíce uplatňovaly smrk (35,1 %), buk (16,2 %), dub (15,2 %) a borovice (8,4 %). [1]

Vývoj těžby dřeva ovlivňuje několik faktorů, které způsobují velkoplošné změny ve stavu lesů a mají tak zásadní dopad na produkci dřeva.

Mezi hlavní faktory patří:

• změna klimatu,
• způsob aktivní adaptace lesního hospodářství z hlediska státní politiky i přístupu vlastníků lesů,
• možné snižování produkčních ploch kvůli rozšiřování chráněných území,
• tzv. „ekologická překvapení“, jako je výskyt nových škůdců a patogenů,
• probíhající vlna kalamit, která výrazně urychluje posun od jehličnanů k listnatým dřevinám,
• zařazení borovice a jedle vedle smrku mezi potenciálně rizikové dřeviny,
• zařazení borovice a jedle (vedle smrku) mezi potenciálně rizikové dřeviny, přestože ve studii zaměřené na hodnocení náchylnosti dřevin na několik typů přírodních narušení (hmyz, houby a choroby, vývraty, polomy sněhem, námraza, požáry) se ukázal smrk jako 6,5× zranitelnější než borovice. Hlavní hrozbou pro smrk byl udáván hmyz, pro borovici to byla námraza. [2]

Důsledkem těchto změn došlo po roce 2018 k nárůstu objemu kalamitního, převážně jehličnatého dřeva s nižší tržní hodnotou a horšími technickými parametry, což bude ovlivňovat trh ještě po dobu 10–30 let. Do budoucna lze očekávat pozvolný nárůst podílu listnatého dřeva (v horizontu 20 let a více) a celkový posun k menším rozměrům těžených kmenů. [3]

Vývoj zásob, přírůstů a těžeb dřeva je modelován pomocí růstových tabulek a těžebních procent v desetiletých periodách. Modelový výhled z Národního lesnického institutu ukazuje, že dojde jen k mírnému poklesu výše těžeb oproti standardním rokům před kalamitou, a tím pádem nedojde k výrazným změnám v oblasti celkového množství dodávek českého dřeva na trh. Bude docházet k poklesu dostupnosti jehličnatého dříví ve prospěch listnatého a k disproporci reálných těžeb a dodávek dříví mezi regiony ČR. [4]

Do budoucna bude tématem hledání nových způsobů pro efektivní využití kalamitní hmoty (v horizontu 10-30 let) a rostoucí produkci listnatých sortimentů (20-50 let).